Výstava Miroslava Zimmera

Výstava Miroslava Zimmera

Slovy autora:

1 - Biker Petr - Na U-rampě pod Tyršovým mostem se pořád něco děje. Malí i odrostlejší bikeři si tam zkoušejí své triky. Byl tu (na chvíli sám) i Petr S. Zaujal mě mj. obratností a výškou skoků – v kontextu a na pozadí jedné z litoměřických dominant.
2 - Cvičení pod Hvězdárnou - V litoměřickém parku V.Havla pod hvězdárnou je příjemně. Své o tom vědí děti i dospělí, maminky s kočárky, ale i pořadatelé různých akcí, třeba kurzů cvičení. Díky odrazu ve vodě jezírka cvičenky „máchaly“ rukama ve vodě.
3 - New mode - „Nová móda“, předjarní sestřih městské zeleně oživený modelkou - ve stylu foto-grafiky.
4 - Na Kočce - známá skála mezi Litoměřicemi a Žitenicemi (cca 271 m n.m.) měla kdysi jinou podobu, tvaru sedící kočky „pomohla“ těžba čediče na štěrk ukončená před 120 lety. Kočka je oblíbeným místem vycházek Litoměřičanů.
5 - On a Ona - Tyto figury vytvořili lidé z Diakonie jako výraz sounáležitosti a začlenění hendikepovaných do společnosti. Figury měly svá jména a objevovaly se na různých místech Litoměřic i okolí. Mně evokovaly Adama a Evu.
6 - Pod Tyršovým mostem – Vždy, když stojím pod ocelovou konstrukcí tohoto mostu, vnímám určité tajemno.Jak se tehdy stavěl a jak to asi na obou březích labského veletoku, v blízkosti soutoku s Ohří, mezi Litoměřicemi a Želeticemi tehdy vypadalo ? Představuji si i předchůdce v podobě mnoha dřevěných mostů, které vzala velká voda a jejichž pozůstatky možná ještě skrývá říční dno…
7 - Poppies - bhg tedy obyčejné vlčí máky. Tyhle makové panenky se přede mnou červenaly kupodivu ne někde na poli, ale na umouněném svahu železniční trati u Litoměřic.
8 - Prosincové ráno - Snímek vznikl nebývale jednoduše, bez štrapácí a dlouhého čekání na světlo, jak to je v podobných případech docela obvyklé. Prostě, ráno jsem vyhlédl z okna paneláku a… byla to „láska na první pohled“. Krásné světlo, reliéfy litoměřických věží, v mlžném pozadí i těch terezínských, aj.., tak honem, abych tu chvíli nepropásl.
9 - Planeta Litoměřice – Inspirací k této foto-grafice mi byly známé litoměřické dominanty.
10 - Evening windows – Občas jsem se večer vracel kolem osvětlených oken pokratické sokolovny a viděl míhající se postavy cvičenců – trampolínistů. Napadlo mě ztvárnit to fotograficky a sestavit z jednotlivých „sekcí“ okenní mozaiku.
11 - Litoměřický Měsíc – Lunu za věží jsem si „našel“ po jednom z astronomických úkazů, který ale na obrázku už nemohl být, odehrál se totiž když ještě Měsíc nebyl tak vysoko.
12 - Když přichází ráno – Scenérie ze západní stráně nad městem.
13 - Reminiscence of Sympozium – Vzpomínka na mezinárodní sochařské sympozium v Litoměřicích 2018. Lidé, kteří chodí lesoparkem Mostná hora, jistě tuhle plastiku znají. Mně tehdy „zapózovala“ ještě v „open air“ ateliéru.
14 - Slunce v dlaních – Hýčkej jej, člověče, a neboj, nespálí tě /Je životodárné, bez něj bys tu nebyl, nebyly by ani tvé dlaně…/ 2in1 - foto-grafika i foto-poezie v jednom
15 - Katedrála „hoří“ - Drama se ale nekoná, je naštěstí jen v západu Slunce. (Zjistil jsem, že se mi ten náš Sv.Štěpán „plete“ do mnoha obrázků; on tak nějak všude z Litoměřic vyčnívá. A jsem tomu rád, město si bez něj nedovedu představit.)
16 - Iron tree – Jaký druh to je, nevím, jisté ale je, že jde o druh odolný a houževnatý, který „vyrostl“ v areálu holešovického výstaviště. Je otázkou, zda odolal i rzi.
17 - Předjaří na pískovně – Píšťanské jezero zná jistě skoro každý z místních. Někteří dříve narození si možná vybaví, jaké to bylo v 60.letech „plivátko“, jiní si vybaví relax, koupání, plachtění, rybaření… Časy se mění, u břehů kolem jezera přibylo tabulek s nápisem Soukromý majetek, vstup zakázán!
18 - Čas a obloha – Plujeme řekou času podobně jako oblaka. A hodiny nám tuhle plavbu už po staletí měří. Kolik naměřily ty litoměřické lidem pod Kalichem?
19 - Puzzle (nejen) pro fotografy – „Jéé, s tímhle jsme fotili u Balatonu! A flexáru jsme měli v Bulharsku. A tady ten ‚japončík‘ byl s náma, když jsme poprvé byli na Západě.“ - Skládačka mířená hlavně na pamětníky filmové, čili ‚analogové‘ fotografie, poučná ovšem i pro člověka moderní digitální doby.
20 - Litoměřice před svítáním – Město dole se probudilo do podzimního dne, který za pár okamžiků sfoukne světla lamp, řeka připravuje koupel pro Slunce a pomalu se barví do růžova.
21 - Litoměřické Slunce, vesmírný Měsíc - Oba objekty mají jedno společné - „září“ díky odraženým paprskům zapadajícího Slunce. Tomu na špičce věžičky staré radnice pomáhá zlato, Luně pak její světlý povrch. Obojího se dotkl člověk.
22 - Radobýlský motiv – V dějinách Země byl sopkou, v historii lidské horou, ze které měl člověk rozhled po krásné krajině a pak taky užitek – kámen na stavby. Čedičem obklopený strom už asi nežije, zůstal však aspoň pro potěchu oka fotografa i diváka…
23 - Říjnové ráno nad Litoměřicemi - Vlastně opakující se banální, ba až kýčovitá záležitost. Nebo ne? Slunce přemohlo noc a po osvěžující ranní koupeli se vyhouplo na oblohu. I zcela všední věci člověka udiví, v tom je jejich kouzlo.
24 - Podél Labe k Mlékojedům – Kolik pěkných zákoutí a scenérií Litoměřice mají! Tohle místo k nim nepochybně patří. Stačí sejít ze starého mostu a můžete se vydat po levobřežní cestě podél Labe, vnímat vánek pozdního letního odpoledne a kochat se pohledem přes řeku na starobylé město.
25 - Raketový útok je ze soudku „streetfoto“. Spontánní (nenaaranžované) scéně nahrály okolnosti – exhibující biker, obří divadelní rekvizita a skupina zahraničních turistů.
26 - Okno s katedrálou – Už jsem u některé z předchozích fotografií podotkl, že se mi litoměřická katedrála „plete“ do obrázků, ať se s kamerou hnu, kam se hnu. Tady mi „padla“ do oka i do okna.