Jak to bylo předtím?

Jak to bylo s divadelnictvím v Litoměřicích v 16. až 18. století?

O tom, kdo se v Litoměřicích zasloužil o stavbu městského divadla v roce 1822, jsme Vám psali posledně, v článku: Kdo byl Josef Gaube.

16.století
Nyní se vraťme o několik let dříve, tedy do období 16. století, kdy v Litoměřicích byla kulturní tradice do značné míry spjata s místními latinskými školami. Městská škola, později kolej, měla své sídlo v dnešní Jezuitské ulici.

Kolej měla být opatřena vlastním divadlem. Potřeba stavby divadla je také důkazem, že se v Litoměřicích hrálo divadlo už dávno před rokem 1549. Hrálo se ovšem jen v místnosti přizpůsobené pro hru představení.

Z doby 16. století máme hned tři písemné zmínky o divadelních představeních spojených s touto školou v Jezuitské ulici.

První a nejstarší písemná zmínka mluví o hře s biblickým tématem Vzkříšení Páně. Tato hra byla režírována Andreasem Luciánem a odehrála se veřejnosti v době po svátcích velikonočních v úterý 4. dubna roku 1564.

O tom, že se v Litoměřicích hrálo divadlo, se dovídáme z další písemné zmínky, a to ze zlomků Pamětních knih písařů městských. Uvádí se tam, že 27. září roku 1579 se na náměstí hrála pod vedením rektora zdejší koleje hra Stětí svatého Jana Křtitele.

Třetí zprávu o litoměřickém divadle v 16. století nám zanechal kronikář Noczirz. Od něj víme, že 9. prosince 1596 proběhla zkouška představení komedie Hildega de magna a následně se hra odehrála na náměstí před domem Václava Mráze z Milešovky (dnes hlavní budova Městského úřadu – Kalich).

17.století
Pak se už ale nedochoval žádný písemný záznam o litoměřickém divadle až do roku 1656. A je to přirozené. Počátek 17. století je neklidný – Bílá hora (1620), doba třicetileté války (1618-1648) – na divadlo nebyl čas, lidé chtěli pouze přežít! Navíc bohužel kronikáři divadelním aktivitám v Litoměřicích nevěnovali prakticky žádnou pozornost.

18.století
Roku 1763 byly císařským dekretem zakázány všechny divadelní hry na školách a kolejích. Jezuitská kolej byla v 18. století přeměněna na gymnázium a divadlo po roce 1773 na Královské gymnaziální divadlo. Bohužel, co a jak často se v něm hrálo, nevíme. Další zápisy v litoměřických kronikách nacházíme až z konce 18. století. Dovídáme se jména herců Vlastenecké divadelní společnosti, která do Litoměřic zavítala koncem 80. let 18. století.

19.století
Jedna zajímavost: ze století devatenáctého je známo jméno herce Svobody. Místní kronikář ho ovšem nevyznamenal za mimořádný herecký výkon, ale za hrdinský čin. 15. března 1802 herec Svoboda při požáru v komíně v domu v Dlouhé ulici pronikl zavinut do mokré oslí kůže do komína a oheň uhasil. Svoboda je zde označován jako zachránce Litoměřic.

Než roku 1822 Josef Gaube vybudoval kamenné městské divadlo, hrálo se v krátkém mezidobí také provizorně v renesančním domě U Zlatého bažanta čp. 14 na jižní straně litoměřického náměstí.